Často potkávám lidi, jak říkají “já bych hrozně rád dělal tohle”, ale prý nemohou. Chtějí podnikat, ale nemohou, protože přece chodí do práce, dělají manažery, ale chtějí být cestovateli, dělají v IT, ale láká je pracovat v zemědělství, jsou obchodníkem, ale chtějí být spisovatelem. Tito lidé mohou. Jenže nechtějí. Kdo chce, ten dělá to, co ho baví, je to jen o odhodlání a odvaze.

Začátek roku 2011 jse pro mě v mnoha věcech přelomovým. V posledních letech jsem se věnoval několika svým projektům, které jsem letos předal novým lidem a plný nadšení a elánu se vrhám do něčeho nového. Řada z vás mě zná jako zakladatele společnosti blue.point Solutions, předsedu organizace OSS Alliance nebo zakladatele NikonClubu Česká republika a Slovensko.

blue.point Solutions, firma, kterou jsem založil se svými kolegy v roce 2002 a která mi přinesla především spoustu zkušeností, dnes dobře funguje. blue.point má stabilní tým schopných lidí, skvělého ředitele a dostatek práce. Je to firma, která si neklade za cíl být něčím více než dodavatelem kvalitních aplikací pro Česko či zahraničí. Na jaře 2011 jsem se rozhodl v blue.pointu skončit jako ředitel a předat otěže svému kolegovi. Téměř po devíti letech jsem se tak rozhodl firmu opustit ve výkonné funkci. I nadále se budu snažit blue.pointu pomoci, aby pokračoval v tom, co dělá, ale budu zde působit už jen jako spolumajitel firmy.

Na jaře 2005 jsem založil jinou organizaci - OSS Alliance - nezisková organizace, která si klade za cíl pomoci open-source v České republice. Tím, kdo mě k tomuto kroku kdysi navedl, byla tehdejší ministryně informatiky - Dana Bérová. OSS Alliance toho za své existence stihla opravdu mnoho, stojí za ní výsledky v podobě spousty článků, konferencí v Česku i zahraničí, studií nebo dokončených projektů. Za asi největší úspěch OSS Alliance považuji dokončení aplikace Open-source spisové služby pro veřejnou správu - tuto aplikaci dnes u nás používá přes 500 subjektů. O OSS Allianci se již přes rok stará dřívější tiskový mluvčí - Martin Chlouba. S mým působením v OSS Allianci jsem spokojen a přeji celé open-source scéně jen a jen úspěchy, více lidí, kteří něco dělají a méně lidí, kteří si jen stěžují.

Teprve v roce 2008 jsem si postavil webový portálek pro fotografy, kteří mají rádi Nikon. V tu dobu jsem netušil, co z toho vyroste. Vznikl NikonClub, který má dnes přes 3000 členů, web navštěvuje přes 30tis čtenářů měsíčně a z hračky pro volný čas se stal projekt na plný úvazek. Také NikonClub jsem se rozhodl předat někomu, kdo má prostor jej posunout dále - připravovat kvalitní obsah, pořádat akce pro nikonisty a další projekty. Spoustu jsme jich s Lukášem vymysleli, ale nikdy nedotáhli. Když už to vypadalo nadějně, stali jsme se oba tatínky a NikonClub šel stranou. S tím jsem se nesmířil a budu raději, když se o aktivitu bude starat někdo jiný, kdo má prostor udělat z NikonClubu něco více než je nyní.

A co teď budu dělat já?

Neutíkám do lesů, nejdu dělat správce parku (i když někdy si říkám, jak to musí být krásné :-) ), nestanu se otcem na rodičovské dovolené. Minulý rok jsem se potkal s člověkem, se kterým jsme si padli do oka po prvním setkání. Netrvalo dlouho a připravili jsme společný projekt. To je ten důvod, proč jsem letošní jaro zasvětil “očistě”. Potřebuji prostor na věc, která mě opravdu naplňuje, na projekty, které budou používat statisíce a miliony lidí po celém světě...

Ale o tom až někdy příště...;-)